Víkendovka Žabek 11. – 13. 4. 2014

V pátek večer, kolem půl sedmé se na Dubince začaly scházet Žabky se spoustou zavazadel (nakonec jsme se sešly v hojném počtu 14 Žabek a 4 vedoucích), čekala je víkendovka pod vrchním velením Aničky R., která si je „vypůjčila“ kvůli projektu na ČK.

Využily jsme světlého podvečera a zahrály si pár her na hřišti, zatímco některé z nás se s Vendy vydaly na nákup. Zpráva od indiána, který nám poslal svíčku se vzkazem, že by se nám mohla hodit a že máme „něco“ hledat, nás nepřekvapila a tak jsme se rozběhly po okolí Dubinky a hledaly fialové fáborky. Sesbíraly jsme 4 listy, na třech byly šifry, poslední byl prázdný. Že by se nám hodila svíčka? Pustily jsme se do díla, luštily a opatrně opalovaly prázdný list, co se však nestalo… naše zbrklost nás připravila o kus zprávy, propálily jsme do ní pěknou díru. Ze vzkazu jsme se dozvěděly, že kmeni Siouxů byl ukraden posvátný totem proradnými zvědy ze sousedního kmene a náčelník Sedící Býk nás prosí o pomoc při jeho navrácení, indián, od kterého jsme dostaly svíčku, je náš průzkumník a bude nám při cestě pomáhat. Po večeři jsme nalezly další vzkaz a protrénovaly jsme si uzlování, jak nám průzkumník radil. Po pohádce na dobrou noc a čištění zubů jsme zalezly do spacáků a těšily se na další den.

Ráno nás vzbudila Vendy hodně brzy, už o půl sedmé, musely jsme se stihnout umýt, převléknout, sbalit si svoje pelíšky, připravit si věci na výlet, nasnídat se a včas vyrazit, abychom stihly plechového oře, kterým jezdí bledé tváře. Plechový oř nás vyplivl v Lukavici u Lípy, a co teď?  Naším úkolem bylo dokázat, že umíme pracovat s mapou, ještě na zastávce jsme ji zorientovaly, určily světové strany a několik pochodových značek, pak jsme konečně vyrazily. I když jsme zprvu zapomněly zahnout kolem statku doleva a pokračovaly jsme rovně, připadalo nám zvláštní, že jsme dlouho neviděly zelenou značku a tak jsme se pro jistotu (a po nápovědě od Vendy a Aničky) vrátily na správnou cestu. Po zdolání kopce, které nám chvilku trvalo, jsme rychle došly do Benátek. U kladiny nás čekal další vzkaz a orlí vejce, které jsme musely, bez použití rukou, dopravit do hnízda (=srub), tak, že jsme se museli po pěti krocích střídat. Chvilku nám trvalo, než jsme vypilovaly předávání vejce, které jsme musely mít mezi koleny, ale pak už to šlo jak po másle a orlí vajíčko se dostalo do bezpečí hnízda.  Protože jsme měly už velký hlad, začaly jsme s přípravou ohně, od náčelníka Sedícího býka jsme měly na zapálení jen 3 sirky, tak jsme si musely dát záležet. Sice se nám nepodařilo oheň zapálit na tři sirky, ale na čtvrtou (z našich KPZ) už se to povedlo. A zatímco se nám v kotlíku nad ohněm vařila slepičí vajíčka (trénovaly jsme na závody), sháněly jsme si proutky na buřty a stály frontu na štípání dříví. Po vydatném obědě jsme ještě absolvovaly znalostní rychloběh po lese, kde jsme prokázaly své znalosti přírody, abychom získaly Siouxům jejich posvátný totem. A pak už jsme si jen užívaly krásného dne v Benátkách, zablbly si a zahrály spoustu her. Před odchodem jsme ještě vše uklidily a zametly stopy o tom, že jsme tam vůbec byly a vydaly se na cestu zpět do Lukavice, kde nás nabral opět plechový oř a vyplivl nás zpátky v Rychnově. Na osvěžení jsme si koupily ledovou tříšť a vydaly se na Dubinku. Tam na nás čekal indián, který nám poděkoval za navrácení totemu a odměnil nás sladkým dárkem. Ještě jsme si s Aničkou popovídaly o všem, co jsme zažily a pak už nám zbývalo jen rozloučit se a těšit se na příště.

Jeden komentář k “Víkendovka Žabek 11. – 13. 4. 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..